Tak jsme byli poprvé na společné deskoherní akci s kámoši z Myšího doupěte. Fungovalo nám to spolu bezvadně, moc jsme si to užili a určitě to rádi zopakujeme. Měli jsme luxusní prostory - celý domeček. Kde? A na jaké akci? Jmenovalo se to Retrohrátky, pořádala to Praha 12, ale kromě retroher, o kterých naše Alice taky něco ví, se tu mastily deskovky. Vše proběhlo v pražských Modřanech v tzv. Viničním domku. Kde jsou vlastně domečky dva. V jednom je kavárna, ve druhém se dělají svatby a tak. V obřadní síni byly místo svatby deskovky.
Myší doupě se stěhovalo a právě kousek od Viničního domku mají svůj obchod -Mezi Vodami 2282/29b, Praha 12 - Modřany, po schodech nahoru do 1. patra (přímo naproti tramvajové zastávce Belárie). Tak byli Prahou 12 přizvaní, aby se zůčastnili jejich Retrohrátek. A my se přidali, protože Alice je na retrohraní ta nejpovolanější, takže si od deskovek odbíhala zahrát krvavé koleno nebo na venkovním pódiu popovídat o své knize Retrohraní. Bylo to veselé sobotní odpoledne plné spokojených dětí. Venku si zaskákaly přes gumu, švihadlo, hodily si čáru s céčky a pak si k nám skočily zahrát nějaké ty jednoduché, milé, rodinné deskovky.
Měli jsme ten luxus celého domku, do kterého se vešlo 8 herních stolů. Byly na nich hry Turboprší, Dorty jsou vrženy, Ponorka, Spící královny, Kdo to byl, Milostný dopis a nebyl problém vytáhnout a zahrát si s dětmi i další. Hry jsme tu i prodávali, Myšáci měli samozřejmě na ukázku i na prodej všechny možné vychytávky k deskovkám z 3D tisku, protože to je to hlavní, co dělají.
Potkali jsme se tam i s Vlastimilem Diukem Čurdou, českým autorem deskovky Bulánci, odpočívej v pokojíčku. Brutální bitka polštářů podle nějaké superznámé počítačové hry ze školních computerů někdy z 90.let? My to neznali, jsme o dost starší generace, co mastila spíš Tetris a Nu pogodi!. Ale autor sympaťák, celá Kavčí letka si Bulánky zahrála, děti i Martin nadšení, Alice nestíhala, protože u toho balila stánek. Už byl konec akce.
Vepředu je pódium, kde Alice chvíli mluvila i o své knize Retrohraní a pak si tu kolem po zahradě zahrála s dětmi krvavé koleno. No a vzadu v tom domečku byly deskovky. Je to krásné místo kousek od stanice tramvaje Belárie. Určitě jsme tu nebyli naposledy.
Naše parta - Myší doupě a Alice.
Diuk, autor hry Bulánci se svou polštářovou masakrovačkou. Místo krabice je hra ve skutečném polštářku. Produkčně je to velkoryse udělaná deskovka. Fakt palec hore.
Bulánci na stole
Celá Kavčí letka hraje Bulánky
Alice a její povídání o Retrohraní
Na konci jsme všichni byli parádně hotoví a 3 z 5 přišli o hlas. Tak moc jsme se snažili všem příchozím udělat zábavné herní odpoledne, obětovali jsme i hlasivky. Ale užili jsme si to a s Myšáky bychom klidně vyráželi na akce častěji. Je to pracovitá a zábavná banda a protože mají sami hafo malých dětí, umí hry pro tuhle cílovku báječně představit a vysvětlit. No a milujeme všechna ta 3D udělátka, co tisknou.
