Máme vyprodáno. Díky všem za závěrečnou prodejní smršť a nashle v jiných světech.
Zákaznická podpora:alice@4kavky.cz
    Domů / Novinky

    Novinky

    Výpis článků

    4 Kavky ve světě deskovek končí
    4 Kavky ve světě deskovek končí

    MÁME VYPRODÁNO

    Před rokem se tu objevilo Temu s fejky her od Oink Games a nedává nám smysl tu proti nim dál stát. Takže mizíme ze scény. Mnozí čeští deskovkáři jasně hlasovali peněženkou pro fejky z Temu, ne pro originály od nás. Pochopili jsme, vyprodali vše a jdeme o dům dál. Nebo o kavčí hnízdo dál. Do úplně jiného oboru. Deskové hry už dál nebudeme ani vydávat ani dovážet.

    Vám, kteří jste nakupovali u nás a fandili nám, moc děkujeme, loučíme se s vámi s těžkým srdcem. Těšíme se, že se třeba potkáme při nové příležitosti nebo prostě jinde. 

    All games 10:2024

    Díky obchodům, které od nás celou dobu braly

    Vytvořili jsme si malou síť obchodů, které naše hry braly a prodávaly dál. Těm patří naše obrovské díky, většina nám zůstala věrná až do konce a díky nim jsme vydrželi o něco déle. Podrželi jste nás a zůstali nám celou tu dobu věrni – Planeta her, Myší doupě, Gerlich - Odry, Pod 7 kilo a další. 

    Za těch 5 let jsme prodali asi 15 000 deskových her. Začínali jsme s 500 kusy naší vlastní Párty hry Čeština 2.0 podle Martinova online slovníku www.cestina20.cz. Pak přišly první pololokalizace Heckmeck od vydavatelství Zoch Verlag, Hmyzáci (Hive) od HUCH! a Ponorka od Oink Games. V roce 2022 jsme se s Oink Games domluvili na plné lokalizaci Cirkusu (Scout) a Ponorky (Deep Sea Adventure) a mezitím dál prodávali počeštěné verze japonských her. Celkem jsme přinesli 14 pololokalizací, 3 české hry a vydali jsme v češtině dvě hry od Oink Games. Cca dvě desítky her za 5 let. 

    4 Kavky_Cirkus_komplet česky

    Be Kind!

    Pyšní jsme na originální české hry Turboprší Honzy Vodičky (3000 ks) a Dorty jsou vrženy (1000 ks) Petra Vojtěcha a Jindry Pavláska. Turboprší se dařilo, takže jsme ho 2x dostiskávali. Jistě víte, že ne každý český vydavatel vydává ryze české hry. Ale my jo a moc nás to bavilo. 

    4Kavky_Honza Vodička a Turboprší

    Nejvíce jsme prodali her od Oink Games – celkem 9 500. Před námi k nim nikdo nepřikládal pořádný český návod a už vůbec netočil česká videa a od Oinků víme, že než jsme se do toho pustili my, prodávala se tu více méně jen Ponorka a to ve srandovním množství 50 ks za rok pro celou republiku. Prostě jsme to tu s japonskými Oink Games pořádně rozjeli. 

    Jenže. Přišel podzim 2024 a Cirkus a Ponorka (anglické verze obou her) se objevily na Temu. Zpočátku třeba za 24 kaček i s poštovným. 

    Tehdy jsme ještě neměli české verze obou her. Jasně, už jsme na nich s japonskými Oink Games roky dělali, ale kdo nás sleduje, ví, že rychlost jednání nikdy nebyla na nás a nezbylo nám než prostě čekat. Byly až v červnu 2025. 

    Takže jsme proti Temu neměli protizbraň. Podnikatele, jejichž zboží se ve formě nekvalitních napodobenin objevilo na Temu, neochránil ani stát ani EU. Všechno tak bylo v rukou těch, kdo deskovky kupují. Otázka zněla: Fandí většina originálním hrám a poctivým vydavatelům, nebo záleží jen na ceně a půjdou tam, kde bude hra stát nejmíň? I když to nebude originál, ale mastný, špinavý, špatně natištěný a především ukradený fejk?

    Mnozí čeští deskovkáři dali přednost fejkům z Temu. Nepláčeme, jen říkáme, že jsme to sdělení pochopili. Už nám nedává smysl pokračovat a cpát rodinné úspory do přípravy a výroby originálních překladových her. 

    Alice se tehdy tomu tématu hodně věnovala, napsala o tom obří článek, vystupovala v médiích, povedlo se jí rozvířit vody a hry od Oink Games z Temu na chvilku zmizely. Ale jako bumerang se dodnes vrací. Takže je to boj s větrnými mlýny. 

    Když článek o Temu sdílel Ondra Poštulka ve skupině Hry nás baví, byl si zcela jist, že mezi deskovkáři nebudou lidi, kteří by nakoupili hry na Temu a troufli si je pak vyndat na stůl. Před jinými deskovkáři. Nebo se veřejně chlubit na sociálních sítích. Bylo to pak docela překvapení, když v diskusích tolik lidí nákupy fejků na Temu obhajovalo a nám doporučovalo přestat podnikat. To jsme slýchali ze všech stran. 

    Na boj s větrnými mlýny jsme už moc staří 

    Alici je letos 50 a chce se v podnikání i bavit, ne jen tvrdě pracovat. Chce si ho užívat a věřit tomu, co dělá. Netušíme, jestli někdo některé naše hry převezme a vydá je pod svoji značkou (Turboprší, Dorty jsou vrženy). Taky nevíme, jestli bude někdo o hry od Oink Games (Cirkus, Ponorka a hromada pololokalizací) pečovat dál tak jako my. Upřímně, spíš ne, protože sami víme, kolik za tím bylo práce, času, energie a peněz. A to vynaloží jen blázni, kterým nejde v první řadě o peníze, ale o kvalitu produktů i jejich podpory. Kterým jde o lidi.  

    Naše myšlenky už jsou jinde. U zdraví, psychické pohody, ne u skladových zásob nebo her. Bylo to zajímavých 5 let, ale tím to končí. Už nechceme vyrábět to, co se objeví na Temu. Chceme se místo toho věnovat jiným tématům a dalším projektům. 

    Alice celý letošní rok buduje nový svět v novém oboru. Když budete chtít sledovat její cestu, stačí mrknout na www.audioturistka.cz, kde tvoří a nabízí spoustu audioprocházek i živých procházek Prahou, tipy na dovči v zahraničí a tak. Provází Prahou už skoro 10 let, teď se tomu věnuje naplno. Ze světa deskovek mnozí z vás víte, že do čeho se pustíme, děláme celým srdcem, v tomhle případě tomu není jinak. I když se 4 Kavky přesunou do jiného světa než toho kartonového:) 

    Těšíme se, že se s vámi budeme potkávat při jiných příležitostech. 

    Alice a Martin Kavkovi

     

    Kde nás můžete sledovat:

    Alice

     

    Martin

     

    Miloš Zapletal: 40 let sbíral hry, jeho knihy ve světě nemají obdoby
    Miloš Zapletal: 40 let sbíral hry, jeho knihy ve světě nemají obdoby

    Miloš Zapletal slavil narozeniny

    Miloši Zapletalovi bylo v lednu 95 let. Sbíral dětské hry 40 let a napsal o nich metry knih. Jeho knihy o dětských hrách má doma v knihovně skoro každý. Najdete je ve skautských a turistických oddílech a jeho čtyřdílná Velká encyklopedie her je něco, co ve světě moc nemá obdoby. Je nám ctí pokračovat v jeho sběratelské tradici a navázat na jeho práci díky staronovému Retrohraní. Kde on skončil, tam Retrohraní začíná.

    EDIT: 8. května 2025 Miloš Zapletal zemřel. Bylo mu 95 let. 28. října 2025 dostal od prezidenta Petra Pavla im memoriam státní vyznamenání Za zásluhy v oblasti výchovy a školství. Vyznamenání z rukou prezidenta republiky převzala zeť Jaroslav Šťastný.

    Kniha 1

    Pokud byste si chtěli poslechnout, jak vypadalo naše osobní setkání s ním, i o něm Alice povídala v dlouhém rozhovoru podcastu Na volné noze. Máme o něm i samostanou kapitolu v Retrohraní. Dovíte se například, jak je možné, že ho komunisti nechali na volné noze a směl jezdit po celém světě. Že když objevil knihu o hrách v jazyce, který neovládal, naučil se ho. Uměl mnoho jazyků a angličtinu ovládal na takové úrovni, že i překládal young adult dobrodružnou literaturu. 

    Miloš Zapletal

    • narodil se 13.1. 1930 v Prostějově
    • je skaut a má přezdívku Zet, ke skautingu se dostal v Parudbicích, kde jako patnáctiletý začal chodit k vodním skautům, v 50.letech se přestěhoval do Liberce, kde vedl skautský oddíl, je pokračovatelem Foglara, se kterým taky spolupracoval
    • je redaktor (v Liberci založil nakladatelství Skauting a vytvořil edici Skautské prameny), pedagog (učitel tělocviku), spisovatel, překladatel (z angličtiny přeložil přes 10 knih E.T.Setona a z bengálštiny R.Thákura
    • jeho Velká encyklopedie her vyšla taky v němčině, japonštině, rumunštině a estonštině
    • napsal životopisnou knihu Záhady a tajemství Jaroslava Foglara. Pro iDnes k tomu kdysi řekl:

    "Byl to mimořádný člověk už tím, že dokázal pracovat pro druhé celý život zadarmo. Oddílu věnoval na třicet hodin týdně, absolvoval nějakých šedesát táborů, což znamená pět let pod stanem, v polních podmínkách, kde si kluci sami vařili a prali... A nás, válečnou generaci, vyloženě zachránil. Byli jsme ve vzduchoprázdnu, skauting zakázaný, Sokol rozpuštěný. Foglarovky nám daly program pro volný čas. V době všeobecné nenávisti a zloby se k sobě lidé chovají nesobecky, slušně. Je to idealizované, ale pro děti vzor vždy hodně znamená".

    Zapletalovy knihy

    Dílo

    Beletrie

    • Světlušky (1964)
    • Lovec hvězd (1970)
    • Sedmička (1976)
    • Stezka odvahy (1982)
    • Ostrov přátelství (1983) pokračování Sedmičky
    • Soví jeskyně (1989)
    • Cvoci (2008) volné pokračování Sedmičky a Ostrova přátelství
    • Severka (2015)

    Sbírky her

    • Hry v terénu (1957)
    • Hry a závody v zimě (1957)
    • Hry v přírodě (1958)
    • Drobné hry, závody a soutěže při výcviku mladých turistů (1960)
    • Pokladnice her (1968)
    • Junácké hry v přírodě (1970)
    • Encyklopedie her (1975, německy 1976, japonsky 1977, rumunsky 1980, estonsky 1984)
    • Kniha hlavolamů (1983)
    • Velká encyklopedie her; I. Hry v přírodě (1985)
    • Velká encyklopedie her; II. Hry v klubovně (1986)
    • Velká encyklopedie her; III. Hry na hřišti a v tělocvičně (1987)
    • Velká encyklopedie her; IV. Hry ve městě a na vsi (1988)
    • Špalíček her (1988)
    • Velká kniha deskových her (1991)
    • Vycházky a výlety s dětmi (2003)
    • Hry do kapsy X. (2005)

    Další díla

    • Kouzelné brýle (1963)
    • Pět olympijských kruhů (1964)
    • Objevy bez konce, spolu s Janem Schmidem, Praha : Mladá fronta, (1967)
    • Jak vést letní tábor (Mladá fronta 1969)
    • Tábornická praxe (JUN Praha 1970)
    • Prázdniny pod stanem (Albatros Praha 1971)
    • Výpravy za dobrodružstvím (1986)
    • Záhady a tajemství Jaroslava Foglara (2007)
    • Rok malých dobrodružství (2008)

    Máme 8 jeho knih o hrách. Z celé naší knižní herní sbírky je to právě Zapletal, od kterého toho je nejvíc. Však taky sbírat hry 40 let po celém světě, to už něco znamená. 

    Zapletal2

    Jak se v 16 krocích rodí pololokalizace od Oink Games
    Jak se v 16 krocích rodí pololokalizace od Oink Games

    BQ1A3434

    Jak se rodí pololokalizce? Je to 16 kroků a kdo něco netvořil, neumí si představit, kolik je to práce. Kdo ví, ten ví. Dost možná právě proto to tu nikdo moc nedělá. Nebo ne v takové kvalitě jako my. Je mnohem jednodušší hru plně lokalizovat, protože pak obvykle dostanete již hotová "data" - grafické podklady, do kterých nasázíte český text. Už jsme lokalizovali Cirkus a Ponorku a čekáme na vytištěné hry, tak o tom něco víme. Pololokalizce je o dost těžší řešení. Pojďme si ji projít krok za krokem. Pořád je to pro nás ale skvělá malá sázka, kdy můžeme hry kupovat po desítkách nebo stovkách a nemusíme vytisknout 1000 ks, které by nám pak třeba ležely roky na skladu. Malá sázka je fajn. A z malých sázek pak rostou velké sázky. Třeba jako v případě Ponorky a Cirkusu, které se nám zrovna tisknou v plné lokalizaci. 

    KROK 1: Nejdřív si od Oink Games koupíme hru, která je jazykově nezávislá (na komponentech není nic napsáno). Tygra a draka jsme si koupili, Suvenýry z Benátek Alice dostala jako dárek v Essenu – na největším deskoherním veletrhu světa, kde měla sraz s Beou Wu – zástupkyní Oink Games pro střední Evropu. 

    Snímek obrazovky 2024-09-24 v 16.35.41

    A tygr

    KROK 2: Pošleme ji překladateli, ten nám pošle text ve wordu.

    KROK 3: Podle něj hru rozhýbeme, testujeme a zjišťujeme, zda se nám líbí natolik, že do ní budeme chtít investovat nějakých 15 000 Kč s tím, že věříme, že z peněz, které po prodeji hry a odečtení všech nákladů, se to jednou vrátí a bude to i vydělávat. To se vůbec nemusí podařit u každé hry, po které sáhneme, to znamená i stovky prodaných kusů, než se dostaneme do plusu.

    Suvenýry

    KROK 4: Všechny obrázky, co jsou v originálním japonském návodu, přefotíme u nás doma na bílém pozadí (vystěhujeme kvůli tomu skoro celej obývák, aby na focení bylo místo) s profi fotografkou Terezou.

    KROK 5: Jakmile máme fotky a překlad, ladíme texty a připravujeme fotky s popisky jaké jsou u obrázků v návodu. Grafikovi všude napíšeme poznámky, co kam dát. Nemáme licenci na grafiku origoš návodů, tvoříme je od nuly znovu a po svém. Na naše náklady. Dřív bez obrázků, teď s nimi. I když to tak zdraží každou pololokalizaci třeba o 8 000 Kč (jsou tři kola focení a každé focení něco stojí). A to nepočítám náš čas, práči, stěhování nábytku atd. 
    KROK 6: Když Alice napíše návod, vloží fotky s popiskama, vše si přečte a zkoriguje Martin. Pak text s vloženými obrázky a přiloženými fotkami v plné palbě (v nejvyšší kvalitě)  letí k našemu grafikovi Štěpánovi.

    V téhle fázi je teď hra Suvenýry z Benátek

    KROK 7: Grafik návod tzv. láme. Pak si ho pinkáme a vkládáme do PDFka opravy, dokud vše není za nás ťip ťop. 

    1. BQ1A3456-min2. 48 kartiček suvenýrů-103. A_suvenýry

    KROK 8: Když je návod ready, letí ještě k naší korektorce Aleně. Pak její poznámky vezme Alice a vepíše je do PDF, jak to chce náš grafik. A znovu pár koleček oprav a kontrol. Jediný návod nám tak projde rukama třeba 30x.

    KROK 9: Mezi tím Alice tvoří v eshopu nový produkt, vkládá popisky, cenu, EANY (čárové kódy). Link na produkt pošle grafikovi a ten ho prolinkuje s QR kódem na konci tištěného návodu. Kde slibujeme hráčům video a ono tam nakonec opravdu bude. 

    KROK 10: Grafik mezi tím tiskne prvních cca 100 návodů. Zároveň objednáváme prvních cca 30 her od Oink Games. Hry k nám jdou cca 14 dní a mezi tím dál na chystané hře makáme.  

    KROK 11: Návody k nám přijedou nesložené, brigádnice Berta je skládá. Je pečlivá a jde jí to od ruky. Nebo od Kavčího křídla? 

    A_Návody

    KROK 12: Přichází druhá vlna focení. Zas přijede Tereza a fotí tzv. produktovku - fotku produktu (krabička a český návod). A třeba i pár fotek z hraní dané hry. Tyhle fotky pak vkládáme do eshopu a vše i s popisky pak na Google disc pro naše velkoobchodní odběratele, kteří si tam vždy mohou stáhnout cokoli, co potřebují. 

    Cirkus_SDJlogo

     

    KROK 13: Pak přichází skoro nejsložitější část - VIDEO. To natáčí Alice třeba několik dní, další dny ho stříhá. Kolik techniky si pořídila, aby pro vás točila suprový videa, o tom psala jinde. Když je video ready, nahraje ho na náš You Tube kanál a pak link přihodí do eshopu do popisku produktu. 

    KROK 14: A už jdeme do finále. Přijdou hry, máme poskládané návody, máme gumičky (nebo nepřišly, Kubrte?!) a kompletujeme. Zas našima ručičkama. Samo se to neudělá. I kompletaci obvykle dělá Bertička, kompletace her stojí vždy stejně, jen za Cirkus je o korunu víc protože se k němu přidávají ještě dva speciální žetony. Jejich pytlíkování je zas jiná sazba. Máme ceník prací, dcerka na Whats upu sepisuje, kolik jakých úkonů dělala, pak to dostane na konci práce vše zaplaceno. 

    KROK 15: V eshopu vytvoříme tzv. avízo (echo o dodání zboží) do našeho skladu a druhý den objednáme mesíka, který to tam vše odveze. Sklad má 48 hodin na naskladnění. Mezi tím Alice chystá promo na sociální sítě. Texty, fotky, linky.

    KROK 16: Když je sklad ready, pošleme do světa info, že máme novou pololokalizaci. Rozesíláme obvykle hned do všech stran i recenzní kousky našim stálým influencerům a spolupracovníkům.

    Celá pololokalizační sranda stojívá 10 - 15 000 a zabere mnoho týdnů i měsíců. A když to neodhadneme správně, náklady se nikdy nevrátí. Hitů je jen pár a těžko se hledají. Těžko se odhaduje a věští z křišťálový koule, co bude slepice snášející zlatá vejce a co pukavec, co prachy bude jen žrát a nikdy je nevydělá. 

    Teď se chystáme do světa vykopnout hned dvě nový pololokalizace a věříme, že se budou líbit, a že se nám investice rodinných peněz do nich obou vyplatí.  První jsou Suvenýry z Benátek, druhá hra je Tygr a drak. Bude to 13. a 14. pololokalizovaná oinkovka (hra od japonského vydavatelství Oink Games, jejichž jsme výhradním distributorem pro ČR a SR).  Držte nám palce, abychom se trefili do prima her a vrátilo se to. Každá povedená hra nám prodlužuje život na dekoherním trhu, každá špatně vybraná ho zkracuje. 

    Reportáž z Essenu, světové deskoherní Mekky
    Reportáž z Essenu, světové deskoherní Mekky

    Když jsme vykopli do světa článek po naší první návštěvě Essenu (Essen Spiel je největší deskoherní veletrh na světě – pozn. aut.), spíš jsme lidi odradili. V tom budeme částečně pokračovat, ale druhou cestu do Mekky deskovek si Alice užila víc než loni a navrch taky lépe vychytala věci, které jí napoprvé vadily.  Připravila pro vás podrobnou reportáž, abyste zvážili, jestli tam za rok třeba taky nevyrazíte. Tady je.

     
    Vstup na výstaviště v Essenu, na začátku října deskoherní Mekky

     

    Kdo by se chtěl do Essenu vydat jen tak, protože rád hraje deskovky, tady je pár důvodů, proč tam vyrazit:

    • veletrh se koná už od roku 1983 a je opravdu spektakulární
    • každý deskovkář by ho alespoň jednou za život měl vidět, je to jako cesta do Mekky nebo Svatojakubská pouť
    • ocitnete se na pár dní v srdci deskoherního dění a uvidíte nejnovější trendy
    • poznáte různorodá deskoherní vydavatelství z celého světa

    Essen 2024 v číslech:

    • 204 000 návštěvníků
    • poprvé bylo vyprodáno
    • 923 vystavovatelů z 52 zemí
    • 1500 her 

    Pro deskoherní vydavatele je nutnost být v Essenu. Domlouvá se tu vydávání her, letos tu skvěle zabodovalo české vydavatelství Pink Troubadour – dostali spoustu nabídek na vydání své hry Galileo Galilei v nejrůznějších zemích a jazycích. REXhry nebo Mindok sem zase jezdí lovit hry k překladu, vlastní stánek tu nemají. 

    Ale i obyčejní smrtelníci, které hry neživí, jen je hrajou, je to skvělý výlet. Proč? Dají se tu sehnat hry nebo rozšíření, které jinde nejsou k mání. Hry, které česky třeba nikdy ani nevyjdou. Můžete tu potkat autory her, deskoherní influencery, české i světové osobnosti.

    Já jsem třeba hned při prvním vlezu do metra jela s Tomem Vaselem z kanálu Dice Tower. Moc zahraničních zdrojů nesleduju, ale tohohle youtubera mám ráda – má 24 tisíc videí, 340 tisíc odběratelů a 350 miliónů zhlédnutí.
    Tajné selfíčko Alice s Dice Towerem v metru směrem na veletrh

     

    Loni jsme byli v Essenu všichni – celá 4kavčí rodina včetně Martinovy maminky. Letos jsem jela jen já, ale přidali se Myšáci – Anička a Petr z Myšího doupěte. Vyrazili jsme jen na první dva dny ze čtyřdenního maratonu – ve čtvrtek a pátek sice bývají davy lidí, ale v sobotu a neděli jich je ještě více.

    Protože jsme tušili, že se do Essenu chystají davy deskohráčů, vyřešili jsme ubytko pro sichr už rok dopředu a lístky na noční přímý Flixbus jsme pořídili půlroku dopředu. Mimochodem, nad cestou autobusem spousta lidí kroutila hlavou. Třeba Martin, který trpí na bolavá záda, ale popravdě, docela to šlo, protože člověk se aspoň trochu prospí. Samozřejmě to není jako lůžkové kupé ve vlaku, ale co už – nesmí se to moc prožívat. Cenově to je fajn – za 2400 korun jsme pořídili jednu jízdenku z Florence (autobusové nádraží v Praze) do Essenu a zpět. Během středeční noci jsme dojeli do Essenu, v noci ze čtvrtka na pátek jsme spali v hostelu a v pátek přes noc zase jeli autobusem domů. Takže jsme ušetřili dvě noci v hotelu/hostelu. 
    Alice (vlevo) a Myšáci před nočním odjezdem do Essenu

    Alice (vlevo) a Anička s Petrem z Myšího doupěte

    Někdo i letěl letadlem (zaměstnanci Asmodee nebo i obyčejní smrtelníci z řad hráčů). Vojta B. nám k tomu na Facebooku napsal: "

    Letadlo fakt doporučuji. Koupili jsme letenky na jaře v podstatě za cenu vašich lístků na autobus. Pravda, jen s malými batohy, ale na cestu zpět si jde koupit zavazadlo za cca 500 korun. Pak dvěma vlaky na hlavák v Essenu. První vlak je letištní zavěšená monoraila SkyTrain (zajímavý zážitek pro technické fanoušky). Ta jede snad každých pět minut na letištní nádraží, odkud jede vlak na Essenský hlavák (RE - regional express nebo ICE to zvládne za 20 minut) a odtud už to znáte. I s čekáním na vlak to nesebere víc jak 45 minut."

    Rozhodně bylo moudré nechat doma rodinu, i když Martin mi chyběl – bohužel měl domluvenou akci, jejíž termín se z jara nakonec přesunul přímo do essenského týdne. Škoda, že nemohl jet. Minule jsme jeli deset hodin autem, teď jsem frčela deset hodin v autobusu – líbilo se mi, že jsem mohla v klidu čučet na seriály, trochu se prospat a nenervovat se sledováním cesty. 

    Do Essenu jsme s Myšáky dorazili ve čtvrtek brzy ráno. Bus končil na hlavním nádraží a hned jsme se rozhlíželi, kde bychom se nasnídali. Jenže chyba lávky – Němci měli nějaký státní svátek a všude bylo zavřeno. Nakonec Anička našla v Google Mapách otevřený obchod, tak jsme k němu vyrazili. Zajímavou cestou – zdálo se, že brzy zmizíme v temném lese: 
    Pohled na komponenty nové Ponorky

     

    Fakt. Tudy jsme šli na snídani. A výsledek? Ten obchod byl zavřený! Naštěstí kousek od něj jsme našli otevřenou pekárnu – sice s pekelnou frontou, ale byla tam dobrá snídaně a měli i záchody. Jak jsme později zjistili, byl to snad jediný podnik s toaletami široko daleko. 

    CESTOVNÍ TIP: Zjistěte si předem, jestli Němci nemají svátek, pak je fakt všechno zavřené. Nakupte si klidně už v Česku jídlo a pití do zásoby, ať to tam pak nemusíte lovit. 

    VELETRŽNÍ TIP: Kupte si lístky hodně dopředu, letos se stalo, že byly najednou vyprodané. Pár dní před začátkem veletrhu už nebyly k mání 4denní vstupenky a navrch ani lístky na víkend. No, a když jsme na výstaviště ve čtvrtek dorazili, tak už snad nebylo vůbec nic. (Mimochodem – běžný jednodenní lístek na osobu stojí 23 éček, když tedy ještě je.) 
    Alice s Myšáky a davy lidí před výstavištěm
     

    A jdem na to.

    Rovnou z metra jsme přišli ke vchodu do haly číslo 8, kterou jsme prošli do haly číslo 7 – tam jsme si mohli uložit kufry a kabáty (za 3 éčka). To bylo super – nemuseli jsme tahat moc krámů s sebou, to bychom se zpotili jako prasata. Už jsem byla poučená z minulého roku, měla po ruce deodorant a během dne jsem se průběžně zlidšťovala.  

    Letos se nesměly dovnitř nosit obří deskoherní batohy na záda, aby jimi lidi neshazovali u stánků hry a nedrkali do jiných. Ale tašky přes rameno být mohly, taky normální batohy, lidi s sebou měli i kufry, rudlíky, vozíky. V tom to bylo stejné jako loni. Koukněte: 
    Všemožné dopravní prostředky v Essenu

     

    První den jsme měli nějaké plány, co chceme vidět, koupit, koho pozdravit a nachodili jsme 14 tisíc kroků, abychom všechno stihli. A stihli.

    Notně jsem během dne odpočívala na své campingové sesličce, protože tyhle davy mému introvertnímu já nedělají úplně dobře. No, ale zas moje extrovertní já řádilo a radovalo se ze všech možných setkávaček s kamarády z oboru. To na Essenu miluju.

    Tady jsem většinu potkávaček – domluvených i nečekaných – zaznamenala:
    Autor Turboprší Honza Vodička se svou hrou mezi Martinem a Alicí ze 4 Kavky

     

    Krásné setkávačky byly letos u nového vydavatelství Pink Troubadour, ve kterém je celá řada šikovných herních autorů, designerů a tak. Letos měli velice zajímavou hermanku (člověk, který učí zájemce hrát nové hry) Radku Mužíkovou – je to paní správcová největší deskoherní facebookové komunity Deskovky pro tři bratry. Má tam už 47 tisíc členů. Radka je boží a má energie na rozdávání: 
     
    Radka Mužíková v barvách Pink Troubadour

     

    U Pink Troubadourů jsme si udělali i hromadnou fotku, na které se objevil třeba i Vláďa Chvátil (druhý zprava), což je autor světově úspěšných Krycích jmen. Těch se prodalo už neuvěřitelných 16 milionů kusů!
     
    Hromadná fotka u stánku Pink Troubadour – je na ní i Vláďa Chvátil, Myšáci, zástupce Tlama Games nebo já

    Zleva Michal Peichl, Pechy z Tlama Games, Petr a Anička z Myšího doupěte, Petr Plášil a Milan Zborník, Alice, Tomáš Holek (autor hry Galileo Galilei), Radka Mužíková, Vláďa Chvátil a jeho dcera 

    Stavila jsem se i u stánků Dina (za kamarády Ivanou a Štěpánem), Albi, CGE, Tlama Games (za kamarádem Pechym). Je super moci vidět, jak vystavují, slyšet jejich zážitky, zkušenosti. A Essen rozhodně zážitek je. Navrch jsem měla ve čtvrtek večer schůzku s Beou Wu – naší spojkou z Oink Games. Leccos jsme vyšpekulovaly, domluvily, brzy se všechno dovíte standardními kanály (socky, 4letter a tak). A samože jsem si udělala i pár fotek – na první je Bea, na druhé autor Ponorkya spoluautor většiny oinkovek Jun Sasaki. Vyfotit se s ním bylo jako fotit se s Belmondem. Což jsem nezapomněla říct i nahlas, takže slavný designér se mě možná trochu bál. Je to na té fotce vidět? Snad ne!
     
    Fotka s Beou a Junem Sasakim

     

    Oink Games měli nádherný stánek, vévodila mu obří Ponorka pod stropem, kterou tu měli na oslavu 10. výročí Ponorky a obří verze hry byla i na jednom ze stolů. Proč samá Ponorka? Hra slaví 10 let na trhu a 300 000 prodaných kusů. A tak letos oinkové vydali a do Essenu poprvé přivezli výroční verzi Ponorky zvanou Boost, kterou v češtině vydáme jako Rychlou Ponorku. Má nové komponenty i nová pravidla, ale to už jsme psali posledně. Už je v tisku a kompletně v češtině bude na přelomu roku – už jste si ji předobjednali? 
     
    Stánku Oink Games v Esenu vévodila Ponorka

     

    Zahráli jsme si obě novinky od Oink Games – Moving Wild a Souvenirs from Venice. Moving Wild má popisky na kartách, a proto hra nepůjde pololokalizovat, ale Suvenýry z Benátek už posíláme překladateli. Ty se mi moc líbily. Koneckonců v Benátkách jsme s Martinem byli kdysi na líbánkách. Suvenýry z Benátek jsou tak trochu jako kombinace Ponorky a Troiky (obě patří k našim oblíbeným hrám). Jezdíte na gondole, sbíráte suvenýry a musíte se včas dostat na letiště, abyste stihli odletět. Kdo neodletí včas, nemá nic. 
     
    Takhle si Alice zahrála dvě novinky na stánku Oink Games

     

    A co jsem v Essenu nakoupila? Příště si musím koupit i Simillo Essen, každej rok je jiný a jsou v něm karty s nejrůznějšími deskoherními novinkami. 
     
    Tohle Alice přivezla z Essenu

     

    Suvenýry z Benátek pro nás, překladatele a kamaráda Dana Šáchu, milovníka Japonska, který nám kdysi přivezl z Japonska právě Ponorku a my se do Oink Games zamilovali. Moving Wild s promokartami pro nás a Dana. Speciální krabičku na dvě oinkovky, minikrabičky, co se vejdou do krabičky s hrou, a dají se do ní dávat různé herní komponenty nebo házet kostky. Rozšiřující třetí kostku do Ponorky, která se na evropském trhu jinak nedá koupit stejně jako jiný merč a maličkosti. Designérské deníky k Cirkusu a Ponorce, ty budeme překládat do češtiny, vypadají suprově a moc se těšíme, jak se s vámi pak o ně podělíme. 

    Pak jsem ještě hrála a dostala hru Dirt and Glory od Petra Vojtěcha a Petra Štefka (autoři Trablíků), kterou v angličtině vydávají Pink Troubadours a v češtině Mindok (česky se hra jmenuje Zběsilá jízda). Jsou v ní popisky na kartách, takže si pořídíme i českou verzi. Herním mechanismem je budování balíčku karet (tzv. deckbuilding) a je to prima hra. Zejména chlapce bude bavit – nechybí v ní auta, vůně benzínu a boj o vodu v lehce postapo světě. 

    Vezla jsem domů i hru Galileo Galilei (jedné paní, která o hru moc prosila na facebooku), to byla skutečná hitovka celého Essenu a po prvním dni byla skoro vyprodaná. Nový autor Tomáš Holek je vycházející hvězda a na veletrhu měl hned tři různé hry u tří různých vydavatelů. Galilea u Troubadourů, Čajovou zahradu u Albi a Seti u CGE. A na všechny tři se stály dlouhatánské fronty.

    Doporučuju mrknout i na výborný rozhovor s Tomášem, kterého zpovídal Petr Vojtěch (spoluautor naší hry Dorty jsou vrženy). Hehe, kluci u povídání celou dobu hráli naše Talismany. 
     
    Hvězda Essenu Tomáš Holek se svým bestsellerem Galileo Galilei

     

    Na veletrhu natáčel Ondra Poštulka pro podcast Problém prvního hráče (znáte, posloucháte?) a na chvíli vrazil mikrák do ruky i mně. Brzy na to někde asi narazíte. 
     
    Alice s Ondrou Poštulkou z Albi a podcastu Problém prvního hráče

     

    No, prostě v Essenu byla sranda. Chvilkami jsme se smíchy totálně popadali za břicho – vyrazit s Myšáky byla skvělá volba, protože jsou to dokonalí parťáci do pohody i nepohody. S ničím nemají problém.

    Však někdy dorazte na některé ze středečních veřejných hraní do jejich obchodu v pražských Modřanech (pokud to nemáte přes půl republiky, samože) a zjistíte to sami. 
     
    Myšáci Anička a Petr v Essenu

     

    První den byl sakra náročný – a to nás čekal ještě jeden. Večer jsme dorazili do hostelu a druhý den ráno zase vyrazili na veletrh. Všechny bágly znovu s sebou, znovu je uložit do úschovny v hale číslo 7. A znovu naťapat tisíce kroků – v pátek jich nakonec bylo „jen“ 12 tisíc. Asi nám chyběla ta ranní procházka lesem pro snídani.

    Pátek utekl jako voda (zase jsme hodně hráli, hodně se potkávali a hodně se smáli) a najednou byl večer – čekal nás odjezd domů, trochu se ve vlastní posteli dospat, nabrat síly a sepsat tohle veledílo. A navrch probrat 250 fotek a videí a připravit i tenhle essenský videoreport. Spíš pocitovka, informace máte v písmenkách v našem sáhodlouhém traktátu.
     

     

     

    Rady pro cestu do Essenu

    Ještě jsem pro vás sesumírovala všechny rady, abyste byli při cestě do Essenu (skoro) na všechno připraveni: 

    • ubytko lovte aspoň rok dopředu, ideálně v docházkové vzdálenosti od veletrhu nebo na lince metra U-11 (zastávky Messe Ost/Grugahalle, Messe West a Messe Süd), i když fronty vás neminou ani tam – my jsme přijížděli metrem přímo ke vchodu OST/EAST (zastávka metra Messe Ost)
    • lístek na bus půl roku dopředu
    • do busu krytku očí na spaní
    • s sebou powerbanku, není tam kde dobíjet, elektrika k jednotlivým stánkům stojí 5000, takže ji skoro nikdo neměl
    • ALERT - intimní rada jen pro ženy
    • holky, vemte si vložky do zásoby, i když byste to neměly dostat, když to z těch davů dostanete a navíc je státní svátek, musíte lovit pumpu, abyste se obstaraly
    • pokud pojedete autem, ulovte si rovnou i parkování na výstavišti
    • lístky na veletrh si kupte s předstihem, letos poprvé v životě došly a stály tam davy smutných lidí, co se dovnitř nedostali
    • mějte dietní plán a nechtějte stihnout všechno
    • letos jsem si vytiskla plánky jednotlivých hal a označila si v nich stánky, na které se chci jít podívat, hodně mi to pomohlo v orientaci
    • skládací židličku si vezměte s sebou, letos jsem ji měla a bylo bezva moci si posedět – v Essenu sezení skoro nikde není
    • židličku jsem měla ve futrálu přes rameno, což mě mimo veletrh štvalo, příště bych si spíš vzala velký kufr a měla to v něm
    • jeďte jen s deskoherními nadšenci, děti spíš nechte doma
    • čtvrtky a pátky jsou klidnější, sobota je narváno a neděle taky, to jsou výprodeje, proto jezdíme jen na první dva dny
    • jídlo a pití s sebou klidně rovnou z Prahy
    • dobrá obuv je základ, denně se nachodí třeba 15 kiláků
    • stáhněte si oficiální essenní mobilní aplikaci, je v ní spousta informací 
    • využijte úschovnu zavazadel – 3 eura za zavazadlo
    • pokud hodně nakoupíte, netahejte to pak s sebou, využijte doručení her kamkoliv po světě – po Evropě třeba 5kilový balík za 20, 10kilový za 26, 20kilový za 36 a 30kilový za 47 eur
     
    Alice a její essenská skládací campingová židlička - a unavené děti okolo

    Zhodnocení cesty autobusem

    A ještě pár slov k cestě autobusem. Tam to šlo, zpátky to byl děs, protože jsme odjížděli až okolo jednácté večer, zatímco veletrh skončil už v sedm. Naivně jsme si naplánovali večeři, pivo, pohodu v nějaké roztomilé restauraci. Jenže! Místo toho jsme se museli s bágly proplést příšernými frontami v metru, narvaným metrem dojet na hlavák a tam snad hodinu hledat fajn místo na dláboš.

    Naše požadavky na hospodu nebyly velké – jídlo a záchod. Ale ať jsme hledali, jak jsme hledali, nic takového jsme nenašli. Oni tam nemají záchody ani v mekáči!

    Navíc všude fronty. A jíst a pít, když to nemůžete vyklopit, to se nám nechtělo.

    Příště asi zkusím letadlo. Nebo jet znovu autem. 

    Nakonec jediný hajzl, který jsem v Essenu mimo výstaviště potkala, byl placený a na nádraží. A zatímco jsem čekala na Myšáky, zrovna tam zatýkali zfetovanou 30kilovou holku, se kterou mělo práci šest policajtů. Kolem skákali a radostně tleskali další feťáci, prostituti a podobné existence, byli nadšení, že mají divadlo. Popravdě, tohle už moc prožívat nechci – ulevilo se mi, až když jsme se nalodili do Flixbusu a vyrazili domů (navrch tam byl ajnclík!). 

    POSLEDNÍ RADA SAMA SOBĚ: Nejspíš je dobré si kromě ubytka, parkingu, dopravy a lístků hodně dopředu i zarezervovat nějakou restauraci se záchodem. Jenže jak se to online dá ověřit a zajistit? 

    Každopádně – domů jsem si dovezla hlavně krásné vzpomínky na celý veletrh, jehož druhou návštěvu jsem si mnohem víc užila. Už teď jsem zvědavá na tu třetí – tak co, potkáme se na tam? Příští rok se Essen Spiel bude konat od 23. října – do 26. října 2025. 
     
     
    Oinkovky v Essenu 24
    Oinkovky v Essenu 24

    Untitled design_4

    Zase vyrážíme na největší deskoherní veletrh světa do německého Essenu. I když tentokrát neletí celá kavčí letka, vysíláme jen Alici. Aby jí nebylo smutno, bere s sebou i Aničku a Petra z Myšího doupěte, kteří tam ještě nebyli. Alice tam byla sice jen jednou, ale zkušeností má dost, že je začala rozdávat. V článku s názvem SPIEL Essen: 6 důvodů (proč tam jet) a 8 rad (jak to přežít) je skoro všechno potřebné. Opět tam má domluvenou schůzku s Beou Wu z Oink Games. Co chce Alice v jejich stánku ulovit? Jaké novinky si Oinkové chystají?

    Veletrh SPIEL '24 se koná na výstavišti Messe Essen od 3. října (čtvrtek) do 6. října (neděle) 2024. Stánek Oink Games najdete v HALE 5 (5B111).  Alice se hlavně těší na dva nejnovější tituly společnosti Oink Games, které tu budou mít premiéru. Spousta vydavatelů si šetří novinky právě na Essen, i proto se jich tu představí asi 1500. Hafo novejch her, co? A jaké novinky budou mít Oinkové? 

    Novinka číslo 1 - Rychlá Ponorka

    Ponorka Boost - v češtině to bude rychlá nebo zrychlená Ponorka. To zrovna před tiskem dořešujeme. Ponorek (v angličtině Deep Sea Adventure) se prodalo 300 000 a letos hra slaví 10 let na světovém trhu. Proto se Oinci rozhodli vydat speciální výroční edici, která nahradí původní hru. I my ji vydáme česky, i když jsme původně chystali klasickou Ponorku. Ponorka Boost obsahuje vše, co klasika, ale má komponenty a pravidla navíc, která můžete a nemusíte hrát. 

    • Výroční edice obsahuje 6 žetonů brašen - 1 pro každého hráče. Do brašny si ukládáte své poklady, které dostanete do ponorky, nesmíte se na ně dívat až do úplného konce hry. 
    • Jsou tu i 3 úplně nové kostky, kterými hodíte a popojdete o dvě z nich. Pokud byste chtěli, můžete popojít o tolik, kolik padlo na všech třech kostkách, vás to zrychlí, ostatním to ale pořádně zavaříte. Za tohle zrychlení zaplatíte jedním vzduchem ve společné zásobě. Sobě pomůžete, ostatním uškodíte.

    Výroční Ponorku budeme mít komplet česky na přelomu roku 2024/25 a už jsme na ni rozjeli předprodej (stejně jako na komplet český Cirkus, který se bude tisknout ve stejném tiskovém okně a pojede do Evropy stejnou lodí). 

    Snímek obrazovky 2024-09-24 v 16.35.57

    4 Kavky_Cirkus_komplet česky

    Novinka číslo 2 - Suvenýry z Benátek

    Druhým a nejnovějším titulem jsou Suvenýry z Benátek. Jedná se o první nový titul od autorské dvojice Ponorky po deseti letech. Jedná se o rodinnou hru, kterou mohou hrát společně hráči všech věkových kategorií, kteří se na gondole snaží najít suvenýry. Komponenty představující Benátky jsou velmi půvabné.

    Snímek obrazovky 2024-09-24 v 16.35.41

     

    Alice si chce ulovit i pár drobností, které se jinak nejspíš na evropský trh nedostanou a veletrh je mimořádnou možností, jak si je ukořistit.  

    • roztomilá krabička na dvě hry (třeba právě na Ponorku a Suvenýry z Benátek)
    • průhledné pouzdro na jednu Oinkovku (pouzdra na sebe můžete napojovat)
    • mističky přesně do krabiček od Oinkovek ve 4 barvách z her Ponorka a Cirkus, můžete je použít jako misky na herní komponenty nebo jako házecí misku na kostky
    • výroční brože
    • anglickou verzi "Designer Notes", sbírky příběhů ze zákulisí výroby v podobě rozhovorů s herními designéry, jedná se o vzácnou příležitost dozvědět se, jak vznikaly populární tituly společnosti Oink Games

    Snímek obrazovky 2024-09-24 v 16.44.24

    Snímek obrazovky 2024-09-24 v 16.44.42

    Snímek obrazovky 2024-09-25 v 6.22.46

    Snímek obrazovky 2024-09-24 v 16.44.55

    V sobotu 5. 10. od 11:00 do 11:30 proběhne autogramiáda s 5 designéry Oink Games! Tu bohužel Alice propásne, je tam jen na první dva dny veletrhu. 
    Snímek obrazovky 2024-09-24 v 16.44.02

    Naše hry v malém Tibetu
    Naše hry v malém Tibetu

    Kamarádka Jana Pokorná, se kterou se Martin seznámil díky komunitě okolo svého Tvůrcastu (podcastu pro obsahové tvůrce a vůbec všechny, kteří chtějí tvořit dobrý obsah), vyrazila zkraje léta do tzv. malého Tibetu v indických Himalájích (Tibet je v Číně, malý Tibet v Indii, říká se mu tak, protože je tam obrovská uprchlická tibetská komunita a sídlí tam i Dalajlama). Jana mířila mezi žáky jedné z tamních základek, napadlo ji, že by mohla dětem přivézt i pár deskových her – oslovila nás a hned jsme si plácli. 

     Chtěli jsme vědět, jaké to v malém Tibetu bylo, co děti na deskovky říkaly. Jana nám poslala spoustu fotek, dojemné video a navrch popsala, jak to tam chodí. 

     Tady to máte – přímo od ní: 

     „Základní škola pro žáky od 3 do 16 let leží v indickém městečku Shey, v oblasti Ladakh, 3500 m. n. m. Škola není vládní, ale je financována ze soukromých fondů a od donátorů. Navštěvuje ji téměř 900 žáků, kteří se učí bothi (místní jazyk), angličtinu a hindštinu, přírodní vědy, společenské vědy, kreativní umění a sport.

    V rámci formálních i mimoškolních aktivit se učí dovednostem pro život a obživu, včetně týmové práce nebo prezentačních dovedností. Zhruba 200 žáků bydlí ve školním hostelu, kde mají další aktivity zaměřené na osobní rozvoj a vzdělávání v oblasti sportu (kung-fu, joga apod.), morálky a etiky. Domů dojíždí jednou za měsíc.

    Školní rok v Ladakhu začíná v listopadu, ale záhy nato jsou tříměsíční zimní prázdniny, kdy se zdejší život téměř zastaví kvůli -30 stupňovým mrazům a obtížnému zásobování. Jinak je školní týden od pondělí do soboty a jen v neděli je volno. V letním období je školní den od 9 do 15 hodin.

    Každé ráno začíná celá škola shromážděním a modlitbou v tzv. Mandale – venkovním amfiteátru. V sobotu mívají školní soutěže ať už ve zpěvu, tanci, kreslení, ale i prezentačních dovednostech, kreativním psaní nebo reportování zpráv. Všichni žáci nosí školní uniformu.“
    Takhle zapáleně hrály tibetské děti naše Turboprší - máme z toho velkou radost

    Takhle zapáleně hrály děti z malého Tibetu naše Turboprší – no řekněte, není to k sežrání? 

    Deskovky jsem měla možnost vzít do hodin matematiky 4. ročníku (9–10letí), kde byly děti nadšené ze změny programu a se zápalem se pustily do hraní. Taková aktivita pro ně totiž není v matice běžná. Jsou zvyklí na frontální, repetitivní výuku, málokdy pracují ve skupinkách nebo projektově. Děti jsou ale všude na světě stejné, proto i při hrách z Česka došlo na soutěživost, občas snahu něco obejít mimo pravidla, ale hlavně smích a jiskru v jejich očích. Další hodinou, kde jsme hráli, byla angličtina, kterou se místní děti učí už od 3 let.

     Hry pak zůstaly ve školní knihovně, kam žáci chodí, když mají v rozvrhu volnou hodinu. Kde nebyl anglický návod, tam jsem ho doplnila, aby mohly děti kdykoliv hrát. V hodinách se mi ale osvědčilo si k nim spíš sednout a prakticky jim vše ukázat. Byla to pro mě ale výzva, protože v jedné třídě je obvykle 36–38 dětí. Hráli jsme tedy po skupinkách a všichni chtěli radit samozřejmě naráz. Díky za možnost přivézt do Ladakhu trochu české hravosti a umožnit dětem si v každodenních povinnostech a celkem striktní disciplíně trochu odpočinout a hrát.“

    Hry jsou zkrátka univerzálním jazykem po celém světě – díky, Jano, že jsi ty naše vyvezla až do malého Tibetu. Mimochodem, v lednu 2025 se chystá do Česka ladacká skupina čtyř žáků a dvou učitelů – jestli chcete, můžete tuhle aktivitu podpořit na Doniu.
    Animefest Brno – jaké to tam bylo?
    Animefest Brno – jaké to tam bylo?

    Kdo nás znáte a sledujete, víte, že na žádné akce skoro nevyjížídme. Přeci jen jsme malá rodinná značka a vše děláme jen ve dvou. Alice a Martin. Přit...

    75 her za 75 dní: jak jsme v covidové karanténě začali s deskovkami
    75 her za 75 dní: jak jsme v covidové karanténě začali s deskovkami

    Cirkus - nejasnosti v pravidlech hry ve 2 hráčích

    Je to přesně 4 roky, co jsme se jako rodina dostali k moderním deskovým hrám. Kdo nás k nim přivedl? Covid. Lépe jedna z karantén, ve které jsme našim sledujícím na Facebooku slíbili denně jednu zahranou hru, nafocenou, popsanou a zrecenzovanou. Pod hashtagem #karantenohraní. Do té doby jsme se věnovali starým hrám jako skákání gumy,přebírání provázku, tleskačky nebo cvrnkání kuliček. Mysleli jsme, že se k nim za týden dva zase vrátíme. Karanténa nakonec trvala 75 dní a my chtěli dodržet slib a hrát každý den jinou deskovou hru. Doma jsme měli něco přes 20 kousků, takže dalších asi 50 jsme museli koupit. A propadli jsme jejich kouzlu. 

    A proč to teď sepisujeme? Byli jsme (Alice a Martin) na rozhovoru v brněnské Planetě her. Bylo nám obrovskou ctí být zpovídáni našimi milovanými Planeťáky. Ale zaskočili nás otázkou, čímže jsme v té karanténě začínali. Horko těžko jsme si vzpomněli na pár her a připadali si jak po lobotomii. Tak jsme sedli a všechno to dali dohromady. 

    Karanténa probíhala od 11. 3. 2020 - do cca 26. 5. 2020. Zhruba dvě desítky stolních her jsme měli doma a odehráli je komplet. 

    • Dostihy a sázky
    • Monopoly
    • Scrabble
    • Žralovci - naše hra, kterou už nevydáváme
    • vrhcáby
    • nejrůznější pexesa
    • prší
    • kanasta
    • kvarteta
    • Kloboučku, hop!
    • Activity
    • Čtyři v řadě
    • Lovci pokladů
    • Logik
    • vyprávěcí kostky
    • Dobble
    • dáma
    • šachy 
    • Carcassonne 

    Pokračovali jsme malými hrami od Djeca nebo co nám doporučila logopedka. Taky pár zvířátkových her, které nám někdo doporučil/půjčil. 

    • Poslední slovo (Albi) - už se asi nevydává
    • Samaja (Lucie Beranová)
    • Blablabla (Djeco)
    • Tik Tak Bum (1996) – Piatnik
    • Bobří banda (2007) - Albi
    • Piou Piou (Djeco)
    • Příšerky ze skříně (Granna)
    • Kvak! (2015) – Dino
    • Umí prase létat (Albi)
    • Duch (Mindok)
    • Čarodějky (Djeco)
    • Superfarmář (1943) Granna

    Jenže to jsme přestáli ani ne půlku nekonečné karantény a museli začít nakupovat ve velkém. Tehdy jsem objevila Planetu her, Imago a další deskoherní speciálky a naše nové cukrárny na hřešení. A narazili jsem na semeniště hříchu a doupě zla (s nadsázkou) - na fejsbukovou skupinu Deskovky pro tři bratry a začali skoukávat videa a lovit vyhlášené tutovky:

    REXHRY

    • Harry Potter - Boj o Bradavice (2016) - Rex hry
    • Divukraj (2018) - Rex hry
    • Takenoko + rozšíření (2010) - Rex hry
    • Safari bar (2014) - Rex hry
    • Vúdú (2014) - Rex hry

    OINK GAMES

    • Ponorka (2014) - Oink Games (dříve bez CZ návodu)

    MINDOK

    • Azul (2017) - Mindok
    • Zbodni salát (2019) - Mindok
    • Krycí jména (2015) - Mindok
    • Sagrada (2017) - Mindok
    • Port Royal (2014) - Mindok
    • Bananagrams (2006) - Mindok
    • Kingdomino + rozšíření (2016) - Mindok
    • Lama (2019) - Mindok
    • Patchwork (2014) - Mindok
    • Sedm draků (2011) - Mindok
    • Karty mrtvého muže (2015) - Mindok
    • Kočičí klub (2017) - Mindok
    • Kabo (2010) - Mindok
    • Krabčáci (2018) - Mindok
    • Kulišák (2014) - Mindok

    ALBI

    • Pirátské kostky (2012) - Albi
    • Karak (2017) - Albi
    • Similo (2019) - Albi
    • Taco kočka koza sýr pizza (2018) - Albi
    • Ubongo - cestovní i velká stolní verze (2003/2007) - Albi

    BLACKFIRE

    • Spící královny - Blackfire
    • Sushi Go (2013) - Blackfire
    • Švábí salát (2007) - Blackfire
    • Jedním slovem (2018) - Blackfire
    • Marvel Splendor (2020) - Blackfire
    • Medvěd Wrr (2018) - Blackfire
    • Zombie Kidz (2013) - Blackfire
    • Dixit (2008) - Blackfire
    • Noctiluca (2019) - už se nedá koupit - Blackfire
    • Túry Múry (2011) - Blackfire
    • Pandemic (2008) - Blackfire
    • Tarantule tango (2009) - Blackfire

    OSTATNÍ

    • Rummikub (1977) - Hasbro, Ravensburger
    • Labyrint Harry Potter (2019) - Ravensburger
    • Cluedo (1946) - Hasbro
    • Nova Luna (2019) - Tlama Games
    • Kombo Afrika (2019) - Loris Games

    A teď pro zajímavost, co z těch 75 her hrajeme občas dodnes? Co jsou naše stálice? Co bychom si přibalili na dvoutýdenní rodinnou dovču k někomu na chalupu?

    • prší
    • kanasta
    • Ponorka (2014) - Oink Games (dříve bez CZ návodu)
    • Azul (2017) - Mindok
    • Zbodni salát (2019) - Mindok
    • Krycí jména (2015) - Mindok
    • Similo (2019) - Albi

    Vkus se mění a vyvíjí, takže spousta her šla zase z domu a do domu jich šlo bambilion nových. Díky Ponorce jsme objevili japonské vydavatelství Oink Games a to nám dost změnilo život a rozjelo nový směr podnikání. Rozhodli jsme se vydávat deskovky a s retrohrami skončit. Děti už stejně vyrostly a cvrnkání kuliček ani skákání gumy už je moc nebavilo. Zatímco moderní deskovky nás všechny fakt chytly. Ponorka, Azul, Zbodni salát, Krycí jména či Similo mají svá místa v našem Kallaxu dodnes. Máme asi 300 deskovek, Kallax 5x5 je nabušený k prasknutí. Jsme té 75denní karanténě během kovidové pandemie vděční, protože jinak bychom se k moderním deskovým hrám možná nedostali. 

    Kavky v Planetě her: rozhovor + veřejné hraní
    Kavky v Planetě her: rozhovor + veřejné hraní

    4kavky

    V pátek 15. března jsme byli v Brnečku v Planetě her. Eyron s Filipem nás trochu vyzpovídali a pak jsme si celý odpolko hráli. Bylo veřejné kavčí hraní. Planeta her a REXhry brzy oslaví rok v nových prostorách. Bývalou prodejnu zvětšili o bývalou banku, jejíž prostory se uvolnily hned vedle staré Planety. Byla to výzva, které se prý nedalo odolat. Nová Planeta her voní novotou, je obrovská, je tam hafo herních stolů a vždy usměvaví planeťáci, kteří pomůžou a cokoli vysvětlí, doporučí. Prostě deskoherní cukrárna a my si to obrovsky užili. 
     
     
    Zaskočila nás otázka, jakými deskovkami jsme začali. Věděli jsme, že za všechno mohla 75denní karanténa v době pandémie, kdy jsme na sockách slíbili našim fandům, že si každý den pod hashtagem #karantenohraní zahrajeme jinou hru. Karanténa ale byla nekonečná a domácí zásoby brzy došly. A tak jsme začali kupovat deskovky a objevili facebookovou skupinu Deskovky pro tři bratry a tak to začalo. Ale jakými hrami? Všechno jsme dohledali ve facebookových poustech z roku 2020. Tady je soupis deskovek, které to celé odstartovaly. 
     
     
    Tady je naše malé video z naší návštěvy Planety her. Alice moc nestíhala točit a fotit, ale něco se přeci jen našlo... 
     
    Stavili se za námi známí i neznámí. S neznámými jsme se moc rádi poznali a známým moc díky, že jste za námi jeli třebas až z Oderských vrchů, že Tome? Gerlich Odry sro - Dřevěný svět. PS: na vašem dřevěném hracím stole se fakt dobře hraje:) S manželi Petrou a Tomášem jsme se poznali tak, že se stali našimi odběrateli. Pak jsme si dali jedno kafe v Praze, abychom si potřásli pravicí, pak jsme se nasmáli na Deskovconu, ale potykali jsme si při našem třetím setkání právě v Brně v Planetě her. 
     
    A1_1A2_1
     
    Popis první fotky: V pražské kavárně Periferie Café po seznamovacím čaji a kávě
    Popis druhé fotky: U jejich hracího stolu na Deskovconu hraje zrovna Miroslav Tlamicha                               
     
    Rádi jsme zas viděli i 3D tiskaře Jeníka Mitroczech, moc rádi jsme si konečně osobně potřásli pravicí s influencerem Honzu POD VÍKEM. Poznali jsme krásně divokého fotografa Petr Brodík Fotograf alias #kocici_tata_hraje, Václava Jayru Oravu, mamku s dcerou Adélkou, a dalšího veselého hráče Ondru Sekaninu, kterého Alice zná ze sítí. Ondra nám odhalil tajemství neúspěchu Startupů. Vony nejsou pro naši cílovku, ale je to hráčtější hra. Vysloužila si pochvalu. Potenciál jsme v ní taky cejtili, dumali jsme, jestli jí neškodí to téma startupů a akcií. Ale fakt by to mohlo bejt tím, že pro naše zákoše je moc těžká. Však taky, než jsme si ji zahráli, Alice musela pročíst pravidla, nejsou upa trivoš (jakože úplně triviální). 
     
    Co jsme si všechno zahráli?
    1. Ponorka (Deep Sea Adventure)
    2. Turboprší
    3. Dorty jsou vrženy
    4. Boj o poklady (Flotsam Fight)
    5. Startupy
    6. Talismany (DroPolter)
    7. Pět vorařů (Rafter Five)
    8. Extrémní devítka (Nine Tiles Extreme)
    9. Město 77 (Town 77)
    10. Odin - hra od Hrasu, jednodušší Cirkus prej, to jsme museli zkusit. Až na konce hry, který byly divný a vlekly se, je to fajn hra. Kupili jsme a dovezli si dom. Od Rexíků jsme dostali Čaroděje - počeštěná štychovka od vydavatelství AMIGO.
     
    Nakonec jsme poslali do pupků vyhlášený Ramen BRNO a frčeli dom. Prostě užili jsme si to, Brnečko je naše srdcovka a Planeta Her taky. Jestli je nám v oboru někdo inspirací, pak planeťáci. My je tedy taky kdysi zpovídali, pokud vám ten rozhovor utekl, tu ho pinkáme zpátky do hry. Fakt stojí za to. Chvilku po našem povídání začali obchod zvětšovat a brzy oslaví rok v nových prostorách. Moc držíme palce, ať se daří, kdykoli k vám znovu a rádi přijedeme. 
     
     
    Planeta_studio
    Slavné studio, kde jsme najednou měli sedět i my. S kluky, jejichž videa sledujeme a máme rádi. 
     
    Planeta_muzeum
    Planetní muzeum se všemi kousky, které REXhry vydaly. 
     
    Planeta_hrajeme_15
    Filip je božan i ve skutečnosti, o čemž nikdo nemůže pochybovat. I když furt lítal i za kasu, stihl si s námi lecos zahrát. 
     
    Planeta_hrajeme_10
    Jeník Mitroczech - 3D tiskař v tryčku se srdcem, vpravo Jan Vaněk - influencer Pod víkem. 
     
    Planeta_hrajeme_3
     
    Planeta_hrajeme_17
     
    Poznali jsme se i s fotografem Petrem Brodíkem, který občas Planetě her fotí, točí a plní sítě. Byla s ním sranda. Se všema tam byla sranda. Takže po "služební cestě" jsme si připadali nepatřičně šťastní a nabití. 
     
    Povídání o moderních deskovkách na Českém rozhlasu Dvojka
    Povídání o moderních deskovkách na Českém rozhlasu Dvojka

    29.12.2023 byla Alice povídat o moderníh deskovkách v poradně Českého rozhlasu Dvojka. Bylo to 3x5 minut, takže nebylo tolik času, ale lecos snad posluchačům zvládla poradit. Jako obvykle se poctivě připravovala: 1 papír s top deskovkami, 1 papír s řazením her a herními mechanismy a 1 list s nejvtipnějším deskoherním slangem. Na ten se vůbec nedostalo.

     

    Deskovky na ČR2_5_1

     

    Ovládací prvky výpisu

    16 položek celkem
    Nahoru