Novinky
Kamarádka Jana Pokorná, se kterou se Martin seznámil díky komunitě okolo svého Tvůrcastu (podcastu pro obsahové tvůrce a vůbec všechny, kteří chtějí tvořit dobrý obsah), vyrazila zkraje léta do tzv. malého Tibetu v indických Himalájích (Tibet je v Číně, malý Tibet v Indii, říká se mu tak, protože je tam obrovská uprchlická tibetská komunita a sídlí tam i Dalajlama). Jana mířila mezi žáky jedné z tamních základek, napadlo ji, že by mohla dětem přivézt i pár deskových her – oslovila nás a hned jsme si plácli. Chtěli jsme vědět, jaké to v malém Tibetu bylo, co děti na deskovky říkaly. Jana nám poslala spoustu fotek, dojemné video a navrch popsala, jak to tam chodí. Tady to máte – přímo od ní: „Základní škola pro žáky od 3 do 16 let leží v indickém městečku Shey, v oblasti Ladakh, 3500 m. n. m. Škola není vládní, ale je financována ze soukromých fondů a od donátorů. Navštěvuje ji téměř 900 žáků, kteří se učí bothi (místní jazyk), angličtinu a hindštinu, přírodní vědy, společenské vědy, kreativní umění a sport. V rámci formálních i mimoškolních aktivit se učí dovednostem pro život a obživu, včetně týmové práce nebo prezentačních dovedností. Zhruba 200 žáků bydlí ve školním hostelu, kde mají další aktivity zaměřené na osobní rozvoj a vzdělávání v oblasti sportu (kung-fu, joga apod.), morálky a etiky. Domů dojíždí jednou za měsíc. Školní rok v Ladakhu začíná v listopadu, ale záhy nato jsou tříměsíční zimní prázdniny, kdy se zdejší život téměř zastaví kvůli -30 stupňovým mrazům a obtížnému zásobování. Jinak je školní týden od pondělí do soboty a jen v neděli je volno. V letním období je školní den od 9 do 15 hodin. Každé ráno začíná celá škola shromážděním a modlitbou v tzv. Mandale – venkovním amfiteátru. V sobotu mívají školní soutěže ať už ve zpěvu, tanci, kreslení, ale i prezentačních dovednostech, kreativním psaní nebo reportování zpráv. Všichni žáci nosí školní uniformu.“ |
|
|
|
Takhle zapáleně hrály děti z malého Tibetu naše Turboprší – no řekněte, není to k sežrání? Deskovky jsem měla možnost vzít do hodin matematiky 4. ročníku (9–10letí), kde byly děti nadšené ze změny programu a se zápalem se pustily do hraní. Taková aktivita pro ně totiž není v matice běžná. Jsou zvyklí na frontální, repetitivní výuku, málokdy pracují ve skupinkách nebo projektově. Děti jsou ale všude na světě stejné, proto i při hrách z Česka došlo na soutěživost, občas snahu něco obejít mimo pravidla, ale hlavně smích a jiskru v jejich očích. Další hodinou, kde jsme hráli, byla angličtina, kterou se místní děti učí už od 3 let. Hry pak zůstaly ve školní knihovně, kam žáci chodí, když mají v rozvrhu volnou hodinu. Kde nebyl anglický návod, tam jsem ho doplnila, aby mohly děti kdykoliv hrát. V hodinách se mi ale osvědčilo si k nim spíš sednout a prakticky jim vše ukázat. Byla to pro mě ale výzva, protože v jedné třídě je obvykle 36–38 dětí. Hráli jsme tedy po skupinkách a všichni chtěli radit samozřejmě naráz. Díky za možnost přivézt do Ladakhu trochu české hravosti a umožnit dětem si v každodenních povinnostech a celkem striktní disciplíně trochu odpočinout a hrát.“ Hry jsou zkrátka univerzálním jazykem po celém světě – díky, Jano, že jsi ty naše vyvezla až do malého Tibetu. Mimochodem, v lednu 2025 se chystá do Česka ladacká skupina čtyř žáků a dvou učitelů – jestli chcete, můžete tuhle aktivitu podpořit na Doniu. |
Kdo nás znáte a sledujete, víte, že na žádné akce skoro nevyjížídme. Přeci jen jsme malá rodinná značka a vše děláme jen ve dvou. Alice a Martin. Přitom se oba živíme ještě jinou prací. Deskovky jsou jen část toho, čemu se věnujeme. Ale letos jsme si řekli, že občas někam vyjedeme a pak to zhodnotíme a uvidíme, kde nás třeba začnete vídat pravidelně. Vybrali jsme si pár zajímavých akcí s japonskou tématikou a pak to nej, co jsme objevili ze všech deskoherních akcí v zemi, na co ale stačí naše kasa a kam se nám chce jet. A kde o nás stojí i druhá strana.
Animefest o nás stál hodně, protože jsme jednak rozšířili deskoherní zónu, ale hlavně se tam s japonskými Oink Games hodíme jak prnahr. Kousek od nás v hlavní deskoherní místnosti byly i stoly s klasickými japonskými hrami, které si tu lidi mohli zahrát. Shogi, go, mahjong…
Kromě deskoherní zóny tu byl i bohatý program, ve kterém taky byla dost široká nabídka pro hráče deskovek, RPG a tak. Tady jsme si vytáhli všechno možné, co nás v programu zaujalo. Samozřejmě na nic jiného než náš stánek nebyl čas, ale když by byl, určitě bychom si v programu vybrali.
Jako první jsme vyrazili na třídenní Animefest v Brně. Obří akce pro milovníky japonského komiksu (mangy) a japonských kreslených filmů (anime). Jet někam se stánkem na tři dny je obrovsky náročné. I proto si úplně nemyslíme, že bychom podobné akce do kalendáře byli schopni zařazovat pravidelně. I když organizátoři byli strašně sympatičtí a ochotní s čímkoli pomoci. Na začátku jsme měli docela nešikovné místo a po prosbě o přesun jsme se dostali blíž k deskoherním kamarádům z Dina a hned nám bylo líp.
Jukněte na naše video, jak to tam celé probíhalo.
Animefest v číslech:
- datum konání: 24. - 26. 5. 2024
- návštěvnost 37 000 (13 800 unikátních návštěvníků)
- letos byl 19. ročník
- deskoherní zóna byla prý větší než kdykoli před tím (kdo tu z vydavatelů všechno byl)
Byla to bláznivá akce, kde jste viděli všechny možné bizarní kostýmy, do kterých jejich nosiči dali nemalé úsilí, čas i peníze. Byl to jiný svět. Připadali jsme si tu trochu jako ufoni. Ale spousta služebných, astronautů, želv, mimozemšťanů a robotů si u nás byla zahrát, mnozí u našeho stánku strávili i celé hodiny. Moc milí lidi, i když často těžší introverti, kteří nepronesli ani slovo. Jiní se zas báječně bavili a přicházeli třeba každý den. Každý den v jiných kostýmech.
Nejvíc se všeho se nám asi líbilo to společenství z deskoherního světa, byl tu skoro každý vydavatel, probíhal úžasný networking. Nejen přes den, ale hlavně pak večer u piva (u Starobrna). Alice tomu s humorem začala říkat večerní kmenová rada. Byli tu lidi z Dina, Blackfire, Pink Troubadour, Fox in the Box, Rexhry. Některé jsme už dávno znali, s jinými jsme si poprvé potřásli pravicí až na Animefestu. A už jen kvůli těm dvěma posezením to celé stálo za to. I když to stálo fakt spoustu peněz, potu, sil a času.
Půl roku z roku 2024 je skoro za námi. Co ten půlrok přinesl nového? Nového a zajímavého? Her vychází ročně jen v češtině asi 350, ale nás baví máloco. Na náš hrací stůl se dostanou jen hry, které splňují tato naše kritéria: jsou jednoduché, chytré, rychlé, hezké a vejdou se do kapsy či batohu. Jen vyjímečně se pustíme do něčeho mimo tyto mantinely. A co u nás z letošních novinek uspělo?
- Zboduj město / Mindok: 1–4 hráči / 15–30 min / věk 10+ / milovníci Marvel Splendor a Zbodni salát pozor! Toto je lepší! V tomhle článku jsou fotky, video, insert, vše.
- Talismany (DroPolter) / Oink Games: 2–5 hráčů / 15 min / věk 6+ / videonávod / naše jarní novinka / fakt prďácká rychlovka, kde otestujete svůj hmat a úchop dlaně
- Pět vorařů (Rafter Five) / Oink Games: 1–6 hráčů / 20 min / věk 7+ / videonávod / naše jarní novinka / hra na rovnováhu, jde hrát i kooperativně či sólo
- Extrémní devítka (Nine Tiles Extreme) / Oink Games: 2–4 hráči / 15 min / věk 6+ / videonávod / naše jarní novinka / postřehovka, kde na rychlost skládáte 3x3 destičky podle barev či tvarů
- Hele, velryba! (Whale to Look) / Oink Games: 2–5 hráčů / 30 min / věk 9+ / videonávod / videonávod na insert / naše jarní novinka / už delší hra, nádherná na stole, neuvěřitelných 136 komponent – stanete se majiteli cestovní agentury, která pořádá pro turisty výpravy po moři za velrybami a kosatkami
- 5 věží / Tlama Games: 2–5 hráčů / 30 min / věk 7+ / malá bezvadná karetka, kde stavíte co nejvyšší věže, ale boj o nové dílky je dosti neúprosný, náš videonávod
- Krajina zvířat / Blackfire: 1–4 hráčů / 30–45 min /věk 10+ / nádherná příbuzná her Azul a Kaskádie, už trochu delší hra, náš článek + videonávod
Starší hry, které se nám ale na stůl dostaly až letos a hodně se nám líbily:
- Kluster Duo (REXhry) – nová verze magntické hry (je tu míň magnetů, ale jsou mnohem silnější), tentokrát čistě pro dva hráče, my ji kombinujeme s klasickým Klusterem, náš videonávod
- Guláš: 2–4 hráči / 10–20 min / věk 10+ / náš videonávod
- Řekni to květinou 2–4 hráči / 15-30 min / věk 8+ / náš videonávod
- Kostnice Sedlec 2–4 hráči / 20 min / věk 8+ / náš videonávod
- Drakiáda - 2–6 hráčů / 10 min / věk 10+ / náš videonávod
- Odin - 2–6 hráčů / 15 min / věk 7+ / náš videonávod
- Pásovec: 2–6 hráčů / 20–30 minut / věk 8+ / náš videonávod
- Zombie kostky (Zombie Dice) – pololokalizace z Myšího doupěte i s 50 3D vytištěnými mozky: 2+ hráčů / 10 min / věk 6+ / náš videonávod / video – srovnání různých verzí / článek
- Papírové moře (+ rozšíření Příliv): 2–4 hráči / 45 minut / věk 8+ / náš videonávod
- Psí parťáci (+ insert a žetony žrádla z Myšího doupěte): 2–4 hráči / 25–30 minut / věk 10+ / náš videonávod / videosrovnání s Kočičím klubem
- Spiknutí
- Parky
- Zbloudilí
- Ufo
- Po stopách Darwina
|
|
|
|
|
|
Je to přesně 4 roky, co jsme se jako rodina dostali k moderním deskovým hrám. Kdo nás k nim přivedl? Covid. Lépe jedna z karantén, ve které jsme našim sledujícím na Facebooku slíbili denně jednu zahranou hru, nafocenou, popsanou a zrecenzovanou. Pod hashtagem #karantenohraní. Do té doby jsme se věnovali starým hrám jako skákání gumy,přebírání provázku, tleskačky nebo cvrnkání kuliček. Mysleli jsme, že se k nim za týden dva zase vrátíme. Karanténa nakonec trvala 75 dní a my chtěli dodržet slib a hrát každý den jinou deskovou hru. Doma jsme měli něco přes 20 kousků, takže dalších asi 50 jsme museli koupit. A propadli jsme jejich kouzlu.
A proč to teď sepisujeme? Byli jsme (Alice a Martin) na rozhovoru v brněnské Planetě her. Bylo nám obrovskou ctí být zpovídáni našimi milovanými Planeťáky. Ale zaskočili nás otázkou, čímže jsme v té karanténě začínali. Horko těžko jsme si vzpomněli na pár her a připadali si jak po lobotomii. Tak jsme sedli a všechno to dali dohromady.
Karanténa probíhala od 11. 3. 2020 - do cca 26. 5. 2020. Zhruba dvě desítky stolních her jsme měli doma a odehráli je komplet.
- Dostihy a sázky
- Monopoly
- Scrabble
- Žralovci - naše hra, kterou už nevydáváme
- vrhcáby
- nejrůznější pexesa
- prší
- kanasta
- kvarteta
- Kloboučku, hop!
- Activity
- Čtyři v řadě
- Lovci pokladů
- Logik
- vyprávěcí kostky
- Dobble
- dáma
- šachy
- Carcassonne
Pokračovali jsme malými hrami od Djeca nebo co nám doporučila logopedka. Taky pár zvířátkových her, které nám někdo doporučil/půjčil.
- Poslední slovo (Albi) - už se asi nevydává
- Samaja (Lucie Beranová)
- Blablabla (Djeco)
- Tik Tak Bum (1996) – Piatnik
- Bobří banda (2007) - Albi
- Piou Piou (Djeco)
- Příšerky ze skříně (Granna)
- Kvak! (2015) – Dino
- Umí prase létat (Albi)
- Duch (Mindok)
- Čarodějky (Djeco)
- Superfarmář (1943) Granna
Jenže to jsme přestáli ani ne půlku nekonečné karantény a museli začít nakupovat ve velkém. Tehdy jsem objevila Planetu her, Imago a další deskoherní speciálky a naše nové cukrárny na hřešení. A narazili jsem na semeniště hříchu a doupě zla (s nadsázkou) - na fejsbukovou skupinu Deskovky pro tři bratry a začali skoukávat videa a lovit vyhlášené tutovky:
REXHRY
- Harry Potter - Boj o Bradavice (2016) - Rex hry
- Divukraj (2018) - Rex hry
- Takenoko + rozšíření (2010) - Rex hry
- Safari bar (2014) - Rex hry
- Vúdú (2014) - Rex hry
OINK GAMES
- Ponorka (2014) - Oink Games (dříve bez CZ návodu)
MINDOK
- Azul (2017) - Mindok
- Zbodni salát (2019) - Mindok
- Krycí jména (2015) - Mindok
- Sagrada (2017) - Mindok
- Port Royal (2014) - Mindok
- Bananagrams (2006) - Mindok
- Kingdomino + rozšíření (2016) - Mindok
- Lama (2019) - Mindok
- Patchwork (2014) - Mindok
- Sedm draků (2011) - Mindok
- Karty mrtvého muže (2015) - Mindok
- Kočičí klub (2017) - Mindok
- Kabo (2010) - Mindok
- Krabčáci (2018) - Mindok
- Kulišák (2014) - Mindok
ALBI
- Pirátské kostky (2012) - Albi
- Karak (2017) - Albi
- Similo (2019) - Albi
- Taco kočka koza sýr pizza (2018) - Albi
- Ubongo - cestovní i velká stolní verze (2003/2007) - Albi
BLACKFIRE
- Spící královny - Blackfire
- Sushi Go (2013) - Blackfire
- Švábí salát (2007) - Blackfire
- Jedním slovem (2018) - Blackfire
- Marvel Splendor (2020) - Blackfire
- Medvěd Wrr (2018) - Blackfire
- Zombie Kidz (2013) - Blackfire
- Dixit (2008) - Blackfire
- Noctiluca (2019) - už se nedá koupit - Blackfire
- Túry Múry (2011) - Blackfire
- Pandemic (2008) - Blackfire
- Tarantule tango (2009) - Blackfire
OSTATNÍ
- Rummikub (1977) - Hasbro, Ravensburger
- Labyrint Harry Potter (2019) - Ravensburger
- Cluedo (1946) - Hasbro
- Nova Luna (2019) - Tlama Games
- Kombo Afrika (2019) - Loris Games
A teď pro zajímavost, co z těch 75 her hrajeme občas dodnes? Co jsou naše stálice? Co bychom si přibalili na dvoutýdenní rodinnou dovču k někomu na chalupu?
- prší
- kanasta
- Ponorka (2014) - Oink Games (dříve bez CZ návodu)
- Azul (2017) - Mindok
- Zbodni salát (2019) - Mindok
- Krycí jména (2015) - Mindok
- Similo (2019) - Albi
Vkus se mění a vyvíjí, takže spousta her šla zase z domu a do domu jich šlo bambilion nových. Díky Ponorce jsme objevili japonské vydavatelství Oink Games a to nám dost změnilo život a rozjelo nový směr podnikání. Rozhodli jsme se vydávat deskovky a s retrohrami skončit. Děti už stejně vyrostly a cvrnkání kuliček ani skákání gumy už je moc nebavilo. Zatímco moderní deskovky nás všechny fakt chytly. Ponorka, Azul, Zbodni salát, Krycí jména či Similo mají svá místa v našem Kallaxu dodnes. Máme asi 300 deskovek, Kallax 5x5 je nabušený k prasknutí. Jsme té 75denní karanténě během kovidové pandemie vděční, protože jinak bychom se k moderním deskovým hrám možná nedostali.
Pokud jste jako my někdy před rokem, možná si taky myslíte, že podobné deskoherní akce nejsou pro vás. Všechny CONy nám připomínaly seriál Teorie velkého třesku a společensky nepoužitelné introverty s vysokou inteligencí, kteří mají kamarády jen kolem stolu, na kterém je obří deskovka, kterou nedohrajete do konce týdne. Není to tak. Alice začala vyrážet loni a zjistila, že třeba Deskohraní a teď i Deskovcon jsou moc prima i pro hráče rychlých, jednoduchých, zábavných her. Jen to chce být připraven a správně to vychytat.
Pár vychytávek od Alice:
- vyražte minimálně s jednou kamarádkou nebo kamarádem, kteří jsou stejně deskoherně naladěni a se kterými se u hraní her i mimo ně dobře bavíte
- klidně si v batohu doneste pár svých her, které byste se chtěli naučit, aby vám na ně doma v knihovně jen nepadal prach
- nebo si s sebou vezměte seznam vytoužených her, které byste se tam chtěli naučit
- vyberte si místnost, kde je vzduch, volný stůl a větší klid (i proto se vyplatí mít vlastní hry s sebou, nemusíte odbíhat do půjčovny, prostě držíte pozice a hry máte v báglu)
- když se vám nějaká nová hra moc a moc líbí, můžete si ji na místě koupit za pěknou cenu a třeba i s promokartami nebo nějakými srandami navíc
Co je na CONech taky fajn? Že potkáte jednak vydavatele svých milovaných krabic, ale i deskoherní influencery, které třeba sledujete na YouTubu a díky nimž vybíráte hry nebo se je učíte hrát. Nepřipadáte si pak tak cizí a máte skoro tendenci po nich skočit a radostně se s nimi zdravit, než vám dojde, že oni vás vůbec znát nemusejí. A naopak, Alici tam zdravila spousta lidí, které zas neznala ona, ale moc ráda si s nimi potřásla pravicí. Dá se to prostě brát jako prima tábor, kam zaskočíte, zahrajete si s kamarády, poznáte nové a s pár bezvadnými kartonovými úlovky v batohu zas frčíte dom.
Na podobných akcích bývají i zajímavé přednášky o deskoherním průmyslu, vydávání her, práci autorů her, témat i zajímavých osobností je hodně, takže i podobné přednášky nás zajímají. I na Deskovconu jsme jich pár slyšeli. I když na poslední chvíli odřekl svou účast Petr z Deskofóbie, na kterého se mnozí těšili, zaskočili místo něj jiní – a bylo to taky fajn.
- Štěpán Peterka z Dina přibížil život herního vývojáře, spolupráci s českými autory
- Petr Vojtěch a Jindra Pavlásek (autoři naší hry Dorty jsou vrženy) povídali o sexu v deskovkách (záznam jejich neotřelé přednášky si můžete poslechnout tu)
- Mirek Tlamicha - Jak funguje deskoherní vydavatelství
Celou akci organizuje vydavatelství Tlama Games, ale není to jejich promo, je tu místo i pro jiné vydavatele a celé to tam prostě je o deskovkách bez toho, aby se někdo tvářil, že nikdo jiný tu deskové hry nedělá. Lístky si koupilo nějakých 350 lidí (informace z videa od Tlama Games), půlka mimo Prahu (ti tu v hotelu Duo i bydleli), půlka Pražáků. V sobotu večer proběhla i vášnivá panelová diskuse o tom, zda se v Česku vydává moc deskovek. A co s tím. Tam Alice nebyla, na tohle téma už loni napsala článek o jepičím životě deskovek, kterým tohle téma už dlouho považujeme za uzavřené.
Co si Alice zahrála?
Něco z toho už jsme měli doma, ale neuměli rozhýbat, něco viděla a hrála prvně, ale třeba si i hned koupila a dovezla dom. Víc o některých těch hrách napíšeme, nafotíme a natočíme a budeme mít všude možně po 4 Kavkách později. Na něco určitě natočíme i videonávod, ať se s rozhýbáváním nemusíte trápit. To je totiž neuvěřitelná úspora času, když hru rozhýbe někdo za vás a vy přijdete k hotovému. Alice je moc vděčná všem hermanům na Deskovconu i všem zlatým lidem z vydavatelství, kteří jí s hrami pomohli. A taky tu chce vyjádřit svoje díky všem, se kterými si parádně zahrála – počínaje hlavními parťáky z Myšího doupěte, přes Ondru Poštulku z Albi, Ivanu a Štěpána z Dina, manžele Mateiciucovi (GERLICH – ODRY, naši odběratelé a výrobci dřevěných hraček, divadel a třeba i hracích stolů).
Co hrát s rodiči a prarodiči? Jak je vtáhnout do světa moderních deskovek, když se cukají a nic kromě starých klasik nechtějí hrát? Jednou možností je hrát s nimi prostě ty klasiky. Žolíky, kanastu, pexeso, černého Petra, prší, macháčka, šachy, dámu, mlýnek, člobrdo, Dostihy, Monopoly. Existují ale hry, které jsou na půl cesty. Něčím připomínají staré klasiky, ale přitom jsou mnohem modernější. Pár máme ozkoušených, že se na ně mámy, tátové, babičky a dědové chytnou.
- Sequence od Dina – mix kanastovek a piškvorků (v USA megahit, 16 000 000 prodaných ks po světě a zajímavá historie - tady jsme o hře psali a natočili jsme i videonávod).
- Rummikub - podobný pasiánsu, žolíkům... (my máme nejraději betelnou XXL verzi, staříci na vše dobře vidí i se jim to dobře bere do rukou a stojánky nepadají) - tu je naše video
- Heckmeck - to je i super hra na cesty a do hospody, hráváme s tchýní a jejími kámoškami, tu je naše video
- Scrabble - seniorům to může připomínat křížovky, které znají
- Město 77 (Town 77) - takové barevné sudoku na steroidech, hra obsahuje i tzv. sólo mód, kdy může senior hrát sám proti sobě (prodáváme u nás i s českým návodem a natočili jsme i videonávod)
- Ponorka (Deep Sea Adventure) - bezvadně funguje už ve dvou hráčích, sice to prarodičům nic nepřipomene, ale hra je to hezounká a nesložitá a baví všechny věkové kategorie - prodáváme ji u nás a máme k ní český návod i video
- Toulavé věže – nemáme otestované, ale je to jako člobrdo, ale boží člobrdo (na stole to vypadá krásně a procvičí to mozkové závity - teda hlavně paměť, i na tuhle hru máme videonávod)
- Krycí jména – nemáme otestované, ale mohlo by se líbit, pokud si rádi hrají se slovy (víc o nich v našem článku)
Máte nějaké osvědčené tipy na hry, které baví lidi nad 60? Sem s nimi. Vždy se hodí a my taky nestihneme hrát a testovat všechno, že ano.